Plumlov final 2

Na Hané na kopci stojí zámek, co je vidět z dálky a pod ním město jako sen jako okno do pohádky Místo Kde Hloučela tiše do přehrady plyne, Je jako vzpomínka, co nikdy nezahyne A k tomu rybníky co zrcadlí svět a kolem přehrady se můžeš projít – a cítit se že je ti znova pět Plumlov je náš, my jsme jeho lidi, tady se neztratíš, tady tě každej vidí. Kousek Plumlova je v každém z nás, Když sejdeme se pod zámkem a zastaví se čas Zámek nad hladinou, strážce našich dnů Viděl už tisíce slz, smíchů a snů Kolik labutí viděl odletět a vrátit se zpět Kolik dětí na kolech a kolik na bruslích zkoušet led Zámek nad hladinou ti potichu dá znamení, že Plumlov je domov – a ten se nikdy nemění. Plumlov je náš, my jsme jeho lidi, tady se neztratíš, tady tě každej vidí. Kousek Plumlova je v každém z nás, Když sejdeme se pod zámkem a zastaví se čas Když čarodějnice vzplanou na hranici u vody Vrací se vzpomínky, staré sny a příhody a I když nás cesty odvály někam do dálky Vracíme se domů pro pusu a na svátky Tady je ten přístav, tady je náš břeh Plumlov je ta láska, co ti vezme dech Plumlov je náš, my jsme jeho lidi, tady se neztratíš, tady tě každej vidí. Kousek Plumlova je v každém z nás, Když sejdeme se pod zámkem a zastaví se čas Plumlov je náš, tak nalej ještě sklenku Dokud svítí slunce nad hladinou venku