(sloka 1)

(sloka 1) Dneska ráno slunce řve: „Léňa, vstávej hned!“ Prej máš devatenáct, to je životní level next. Dort už čeká, svíčky hoří jak panelák, Léňa foukne a my řvem: „Tak kde je první panák?!“ (předrefrén) Léňa říká: „Já jen jedno,“ my se smějem: „To určitě,“ devatenáct máš jen jednou, tak to berem poctivě! (refrén) Léňa má narozeniny, devatenáct právě má, Léňa dneska velí: „Pije se!“ a nikdo neodmítá. Léňa má narozeniny, to se musí oslavit, Léňa řekla: „Jdeme to zapít!“ tak to jdeme zapít hned teď! (sloka 2) Léňa tančí jak kdyby měla vlastní klub, zakopne o koberec, ale dělá, že to byl move. Někdo křičí: „Léňa panák!“ někdo nese další dva, Léňa říká: „Já jsem v pohodě,“ ale mluví jak robot z Marsu aaaa. (předrefrén) Léňa se směje, že prej vůbec nepije, ale její nohy jedou breakdance samovolně! (refrén) Léňa má narozeniny, devatenáct právě má, Léňa dneska velí: „Pije se!“ a nikdo neodmítá. Léňa má narozeniny, to se musí oslavit, Léňa řekla: „Jdeme to zapít!“ tak to jdeme zapít hned teď! (bridge) Kdo je dneska královna? Léňa! Léňa! Kdo má devatenáct? Léňa! Léňa! Kdo zítra nebude vědět nic? Léňa! … možná my všichni taky víc! (poslední refrén – pomalu, pak rychle) Léňa má narozeniny, všichni zpívaj na plný hlas, Léňa dneska slaví život, a ten slaví zase nás. Léňa má narozeniny, ať to slyší celej svět, Léňa řekla: „Jdeme to zapít!“ tak jdem… a nevrátíme se hned!