Ségra dvě

Dneska se mnou letěla sestra Petra, tvářila se jako chytračka když vyleze z metra, letěli jsme spolu na kávu, do Rokycan jen tak pro zábavu. Jooooo. Jako děti – to byla válka, každý den, jen aby nám neklesla morálka , schoval jsem jí plyšáka, To byla zábava nějaká [sbor] Hej, ségra, to je náš styl, trochu boj a trochu smích byl, pošťuchujeme se celý rok, ale držíme spolu krok. Brala mi potají čokoládu, tvářila se: „Já? Co je to za záhadu!“ Já ji trefil prakem, fakt jen takhle z dálky, k mámě sprintovala jak zraněný veterán z války. Brečet.” Tahali jsme se o placky poslední kus, vyhrát doma byl velký plus, chvíli křik a dveře prásk, za minutku zase smích a láska zas. [sbor] Hej, ségra, to je náš styl, trochu boj a trochu smích byl, pošťuchujeme se celý rok, ale držíme spolu krok. Dneska sedí vedle mě v éru, poctivě fotií a hlídá směr, [ženský hlas] „Brácho, neklesej tak nízko!“ [mužský hlas] „Klid, ségra, takhle to vypadá když je to blízko!“ Jooo, ha ha Po přistání je chytrá zas, [ženský hlas] „Vidíš? Letěl jsi dobře jak v létě mráz !“ [mužský hlas] Směju se a dávám čaj, bez ní by ten let nebyl ráj. [sbor] Hej, ségra, to je náš styl, trochu boj a trochu smích byl, pošťuchujeme se celý rok, ale držíme spolu krok. [sbor] Hej, ségra, to je náš plán, já jsem tvůj brácha – kapitán, ať si děláme naschvály zas stejně se máme rádi to ví každý z nás