Když svítání vstává nad tichými horami

Když svítání vstává nad tichými horami

Intimate acoustic song with a simple acoustic guitar and a slightly raspy male voice. The song should emotionally connect with the listener from the very first notes and feel deeply personal and atmospheric. Tempo around 72 BPM. Mood: melancholic, romantic, wandering, feeling of sunrise in the mountains, stars above, calmness and freedom. Main instrument is a single acoustic guitar with a natural, warm sound and no heavy effects. Gentle fingerpicking or slow soft strumming with open chords and long sustaining tones. The playing should feel human and natural; small imperfections are welcome. The song starts immediately with the guitar. The first chord is warm, emotional and long-ringing so the music goes under the listener’s skin within the first seconds. No long intro. Male vocal: slightly husky, soft and intimate, sung close to the microphone like a personal confession. Calm emotional delivery, not dramatic or theatrical. The chorus opens emotionally but remains gentle and intimat

00:00 / 00:00

Your friends are using AiMusic.la to generate music, listen to it! You can also generate your own music!

Lyrics

Když svítání vstává nad tichými horami zlato a růž se rozlévá nad stráněmi stojím tam tiše a dech se zpomalí jakoby svět na chvíli patřil jen nám Slunce se rodí z chladného ticha a srdce se tiše do světla otvírá nad hlavou hvězdy jak tiché jiskry v tmách rozsvěcí cesty ukryté v nás Chlad ranní rosy na dlaních mám den se rodí tak pomalu sám tráva se třpytí jak skleněný sen a svět je na chvíli nevinný jen Krása je tichá, sotva ji znáš spadne ti do srdce, když nespěcháš hvězdy a nebe mě učí jít dál i když jsem tolikrát bloudil a stál Slunce se zvedá nad okrajem hor barví můj stín do zlatých vzorů každý paprsek šeptá mi blíž že všechno mizí, když zastavíš kříž Déšť padá jemně jak zapomenutí smývá, co tížilo dlouhé putí kapky mi kreslí na tváři mapy cest, které vedly jen zpátky Krása je chvíle, co neumíš vzít jen ji nechat v tichosti znít obloha nade mnou bez otázek a já jsem jen další obrázek A když se večer zas rozsvítí hvězdy vím, že jsem součástí nekonečné cesty že domov možná není žádné místo ale nebe, co nade mnou zůstalo jistou